Výběr jedinců | Námluvy a páření | Březost a porod

Chceme odchovávat mláďata?

Rozhodneme-li se pro chov osmáků degu, je třeba počítat s některými charakteristickými znaky, kterými se osmáci odlišují od většiny běžně chovaných hlodavců. Osmáci žijí v poměrně početných koloniích, které mají ustálenou sociální strukturu. Noví jedinci obvykle nebývají přijati. Proto je i v zajetí vhodnější po sestavení skupiny do její hierarchie zbytečně nezasahovat. Musíme se rozhodnout poměrně brzy, budeme-li chtít vlastní odchovy mláďat, nebo ne. Podle toho si pořídíme buď jednotlivé zvíře, nebo dvě samičky, nebo pár či chovnou skupinu zvířat. Budoucí chovné jedince umístíme do vitríny a je vhodné do jejich skupiny dál nezasahovat. To především znamená, že raději nebudeme ke zvířatům přidávat zádně další jedince - mohlo by to skončit jejich smrtí.

..

Výběr chovných jedinců

Pro chov je možné nechat zvířata v páru, můžeme ovšem také vytvořit větší skupinu. Pár i skupinu sestavujeme ze zvířat vzájemně nepříbuzných. Je ale možné sestavit skupinu například ze dvou sester, a k nim přidat samečka z jiného chovu. Volíme raději jedince z chovu, který si můžeme prohlédnout a vyvarovat se toho, abychom k chovu použili zvířata zatížená genetickými vadami (má-li chovatel v chovu zvířata se zákalem, nebudeme si od něj osmáky raději brát). Pro chov je samozřejmě nutné sestavit skutečně pár, u osmáků není rozlišení pohlaví úplně jednoduché. Osmáci jsou velmi sociální zvířata, proto můžeme k chovu použít jak pár zvířat, tak celou skupinu. Zvířata (pokud jsou na sebe zvyklá) jsou tolerantní a nedochází k žádným významnějším šarvátkám. Vždy však by měl být ve skupině pouze jeden samec, samičky pak můžeme podle velikosti ubikace nechat v počtu 1-5. Osmáky necháváme pohromadě po celý rok. Od skupiny neoddělujeme ani březí samice, ani samce v době porodu samiček - s jejich zpětným umístěním do skupiny bychom mohli mít potíže. Osmáci tolerují mláďata do té míry, že jsou dokonce samice ochotny přijmout na krmení i cizí.

..

Námluvy a páření

Osmáci se začínají rozmnožovat poměrně pozdě, jejich pohlavní dospělost nastupuje mezi 8. až 12. měsícem věku. Dříve pohlavně dozrávají samičky, samečci o něco později. Není proto na závadu, dáme-li do chovné skupiny samce o něco staršího. Říje u osmáků není nijak patrná, poznat ji však nemusí být obtížné - v této době se totiž osmáci ozývají typickými hlasovými projevy (jedná se o zvláštní pískání). Podobně se ozývají při svolávání jednotlivých členů kolonie. Ovšem v době říje se těmito zvuky prezentují v krátkých časových intervalech (přibližně 2x do minuty) po dlouhou dobu, pouze s přestávkami v době spánku u odpočinku. Píská-li tímto způsobem sameček, samička mu občas odpovídá. Říje se takto projevuje 1-2 dny. Páření osmáků je krátké, trvá pouze několik vteřin a během říje se několikrát opakuje.

..

Březost a porod

Narozdíl od většiny v domácnostech chovaných hlodavců je březost u osmáků velmi dlouhá a přesahuje i délku březosti např. morčat. Trvá přibližně tři měsíce, většinou v rozmezí 83-90 dnů, podle počtu mláďat. Obecně lze říci, že čím více se mláďat narodí, tím je březost delší. (Pro srovnání - křeček zlatý má dobu březosti 16 dní, křečík džungarský 21 dní, králík 30 dní, myši 20 dní, morčata 63-69 dní.) Před nadcházejícím porodem bychom měli celou ubikaci dobře vyčistit (případně i vydezinfikovat) a čistě podestlat. Žádné další další kroky nejsou nutné. Samičky si do „své" skrýše (dřevěného domečku, pařezu apod.) nanosí seno a připraví z něj hnízdo. Blížící se porod poznáme především podle toho, že samičce (která byla celkově zakulacená) se začíná bříško „sesouvat" níž a dozadu. Při pohledu shora jí začíná výrazněji vystupovat páteř, postaví-li se na zadní nohy, břicho jakoby klesá dolů. Těsně před porodem (1-2 dny) pozorujeme otok vnějších porodních cest (vulvy). Samičky se méně pohybují, srst bývá často zježená, u některých se může objevovat výtok z očí. I to může naznačovat blížící se porod. Délka porodu závisí na počtu mláďat. Většinou samičky rodí v rozmezí 10 až 60 minut. Mláďata přicházejí obvykle na svět v poloze přední - tj. hlavou napřed. Někdy může dojít k prodloužení doby porodu. Příčinou déletrvajícího porodu může být velký počet mláďat, jejich vysoká porodní váha, únava samičky, ale i špatná poloha mláděte. Při poloze zadní (napřed zadníma nohama), totiž může především díky dlouhému ocasu mláďat dojít k uvíznutí mláděte v porodních cestách. Samička po porodu mláďata očistí, olíže do sucha. Zbytky plodových obalů a také placenty sežere. Ve volné přírodě je totiž nutné, aby případní nepřátelé nenašli žádné zbytky, které by pomohly odhalit novorozená mláďata. Mláďat se rodí v rozmezí l až 8, průměrně kolem čtyř. Ihned po narození vidí, jsou zcela osrstěná, mají zuby. Jejich porodní váhaje malá, obvykle mezi 5 až 15 gramy. Čím je mláďat více, tím menší bývají. Proto také u mnohočetných vrhů (nad 6 mláďat) dochází k poměrně častým úhynům mláďat.

Zpět