Poranění kůže | Ztráta srsti | Zánět kůže | Přerůstání drápů | Onemocnění očí | Zákal čočky

Poranění kůže

K poranění kůže může dojít při napadení vnějšími parazity, kdy se osmáci neustále škrábou, a při použití nevhodného zařízení terária (ostré hrany, vyčnívající dráty apod.). V podobných případech je nutné odstranění parazitů a úprava zařízení vitríny. Nejčastěji se osmáci zraní při vzájemné potyčce (v podobných případech je třeba změnit sociální složení skupiny). Většinou se jedná pouze o povrchová poranění, která je třeba pouze dezinfikovat, aby nedošlo k druhotné bakteriální infekci. K vážnějším poraněním obvykle nedochází, pokud si však osmáci způsobí vážnější rány, je nutná návštěva veterinárního lékaře. Ten v narkóze zranění zašije a naordinuje případné léky.

Ztráta srsti (alopecie)

Ztráta srsti se může někdy vyskytnout u velmi starých zvířat především na břiše. Holé okrsky kůže zejména na hřbetě mohou být důsledkem přílišné péče o srst některého jiného člena skupiny (tzv. stereotypní chování). Tomu můžeme poměrně snadno zabránit správným vnitřním vybavením chovného zařízení, předkládáním dostatku větví k okusu a především dostatkem času, který se zvířaty strávíme. Někdy se však může ztráta srsti projevit při nedostatku minerálních látek (především zinku a síry) nebo vitaminů (biotin apod.). V tomto případě raději navštívíme veterinárního lékaře.

Zánět kůže (diplokoková dermatitida)

Jde o změny kůže, do kterých se druhotně dostává infekce. Kůže v těchto místech odumírá, srst zcela chybí. Při podezření na toto onemocnění ihned navštívíme veterinárního lékaře, který určí správný postup při léčbě.

Přerůstání drápů

Při nedostatečném obrušování drápů přirozenou cestou (především šplháním po tvrdém a drsném povrchu - po větvích, kůře apod.) může dojít k jejich přerůstání. Osmáci špatně došlapují, vytáčejí tlapičky do strany. V extrémních případech mohou drápky obloukem zarůstat do polštářků. Přerostlé drápky snadno sami zastřihneme do patřičné délky. Je ovšem třeba dbát, abychom neporanili cévy a nervy - vždy stříháme pouze rohovinu. Podržíme-li si tlapičku proti světlu, prosvítají drápem cévy. Protože osmáci mají tmavé drápy, jsou cévy špatně vidět! Teprve za tímto místem můžeme stříhat. Použijeme k tomu buď speciální kleštičky na drápy (jsou běžně k dostání v obchodech se zvířaty), které mají často i zarážku proti zastřižení, nebo postačí i kleštičky na nehty. Preventivně umožňujeme osmákům šplhání po větvích a jiných hrubých materiálech. Pak nebudeme mít s drápky žádné problémy, osmáci si je budou sami dostatečně obrušovat.

Onemocnění očí

Pro osmáky ve volné přírodě je zrak velmi důležitý - především zrakem totiž osmáci rozpoznávají své nepřátele. Osmáci držení v zajetí většinou, na rozdíl od mnoha jiných domácích mazlíčků, nebývají náchylní k tomu, aby v prašnějším prostředí (např. po písečné koupeli) došlo k zánětu spojivek. Pokud se přeci jen zánět objeví, může být jeho příčinou cizí předmět v oku (např. pilina), ale mnohem častěji je to nevhodné mikroklima v teráriu nebo bakteriální onemocnění. Občas si může osmák oko i poranit. Je vhodné osmáka na pár dní přemístit do čistého prostředí vystlaného pouze senem nebo slámou. Pokud v oku vidíme cizí těleso, můžeme se o jeho odstranění opatrně pokusit sami - mechanicky, nebo se jej pokusit vyplavit (použít můžeme oční kapky např. Ophthalmoseptonex). Podobně můžeme postupovat i při zánětu, pokud není infekční - 2x denně jednu kapku Ophthalmoseptonexu do postižených očí. Pokud zánět neustupuje, navštívíme veterinárního lékaře. Ten určí správné léčení. Zpravidla pomůže antibiotická mast nebo kapky, v těžších případech doporučí lékař celkové podávání antibiotik.

Zákal čočky

Mnohem větším problémem začíná být i v naší republice zákal čočky. Může být způsoben infekcí, alergií či otravou. U osmáků je to jeden z projevů cukrovky. První zmínky o tomto onemocnění u osmáků degu pocházejí z USA, v současné době se s tímto onemocněním setkáváme i u nás. Cukrovka je geneticky podmíněná a vzniká při špatné výživě a zřejmě i jako důsledek příbuzenského chovu. Původně se projevovala především u starších zvířat, dnes se objevuje i u osmáků starších jednoho roku. Poznáme ji velmi snadno - oko osmáků je čistě černé, ale při zákalu se uprostřed oka objeví bílé ložisko. To je patrné především při umělém osvětlení, nejlépe je vidět při zářivkovém světle. Osmáci částečně přestávají vidět, hůře se orientují v prostoru, především na neznámém místě. Tato choroba se většinou nedá léčit. Pakliže se u našeho osmáka projeví, je nutné dodržovat následující pravidla. Osmáka necháváme běhat pouze tam, kde to dobře zná. Nesmíme přitom přemisťovat předměty či nábytek. Vlastní voliéru či klec necháváme stát na jednom místě a její vnitřní vybavení neměníme. Na osmáka hodně mluvíme a snažíme se mu zrak částečně nahradit zvukovými vjemy. Osmáka s tímto postižením nikdy dál nemnožíme, tuto nemoc by mohl přenášet na své potomstvo. Prevence tohoto onemocnění spočívá ve správné výživě. Nikdy nevyužíváme v chovu příbuzná zvířata a jedince touto nemocí postiženého. Pokud žije osmák ve stálé skupině, je lépe nechat postiženého jedince kasírovat.

Zpět