Kde je najdeme | Jak bydlí | Potrava | Péče o srst | Nepřátele

JAK ŽIJI OSMÁCI DEGU VE VOLNÉ PŘÍRODĚ

Kde je najdeme

Osmáci degu jsou velmi přizpůsobivým druhem zvířat, žijí nejen na pustých, kamenitých místech, ale i v blízkosti lidských obydlí, v městských parcích a poblíž zemědělských farem. V příměstských oblastech bez váhání obsazují i městské skládky. Ve své domovině jsou považováni za škůdce. Nejen že kradou různé zemědělské plodiny, ale působí značné škody ohryzem ovocných stromů, keřů a vinné révy.

Jak osmáci bydlí

Osmáci degu žijí v koloniích, které mají podle životních podmínek různé počty jedinců. Všechna zvířata jedné kolonie žijí ve složitých bludištích, která jsou tvořena norami a vyběhanými ochozy, ale i různými skalními štěrbinami, hromadami kamení a jinými přirozenými úkryty. Nory si osmáci částečně hrabou, částečně využívají přirozených puklin a štěrbin, které podle svých potřeb upravují. Každá kolonie má své teritorium (určitý životní prostor), které obývá a nepustí do něj příslušníky jiné kolonie. Jednotliví osmáci se navzájem poznávají podle pachu.

Výživa a přijímání potravy

Osmáci se ve volné přírodě živí především travními porosty, různými hlízami a cibulemi, jídelníček si zpestřují semeny rostlin a kůrou stromů. Neupadají do zimního spánku, na horší časy si ukládají a schovávají především semena. Jsou to zvířata na stravu nenáročná, nemají-li nic jiného, spokojí se suchými listy stromů a jejich kůrou. V zemědělských oblastech se živí obilím a ostatními plodinami, které kradou. Jsou proto považováni za škůdce. V parcích a příměstských oblastech se přiživují i na skládkách odpadků. Při přijímání potravy si osmáci přidržují jednotlivá stébla trav i semena předními tlapkami, podobně jako činčily. Používají buď obě současně, nebo jenom jednu. Sedí přitom na zadních nohách. Slupky semen si oloupou předními zuby, do oříšků se dostávají prokousáním části skořápky.

Péče o srst

Osmáci velice pečlivě ošetřují svou srst. Péče spočívá především v písečných koupelích, které osmáci využívají na údržbu srsti. Srst se pak neslepuje a udržuje si své přirozené tepelně-izolační vlastnosti. Pomocí předních tlapek si osmáci srst „vyčesávají", především v období její výměny. Na hůře přístupná místa používají i zadní končetiny a také svoje zuby. Péče o srst je i důležitým sociálním momentem, protože osmáci si vzájemně srst „pročesávají" zuby. Tím se nejen seznamují s pachem každého obyvatele kolonie, ale tato péče má i význam při vytváření hierarchického žebříčku.

Nepřátelé osmáků

Přirozeným nebezpečím pro osmáky jsou draví ptáci a šelmy. Draví ptáci představují nebezpečí ze vzduchu - ptáci se řídí především zrakem, proto osmáky částečně chrání jejich zbarvení. Po zjištění nebezpečí vydávají osmáci varovné zapískání, na tento signál se všichni členové kolonie ukryjí. Také menší šelmy, lišky apod., představují pro osmáky ohrožení života. V případě šelem, které se řídí i čichem, ochranné zbarvení příliš nepomáhá. Je třeba rychlý únik do úkrytu. Osmáci mají obrovskou schopnost odrazu, vyskočí z místa do výšky až 60 cm. Odraz do dálky je velmi podobný. Schopnost bleskurychlé reakce spolu s obranným systémem svlékání ocasu dává osmákům naději na únik takřka přímo z tlamy šelmy. Té pak zůstane pouze svlečená kůže z ocasu.

Zpět